básní

Slova ukrytá ve tmě

10. března 2017 v 21:29 | ra.innie
Čtvrteční den se přiblížil ke konci a já bilancovala, co se poslední týden událo. Otevřela jsem poznámkový blok v telefonu a nechala slova plynout. Dnes to však nebudou slova pesimistická, ani slova o psím příteli, která už se v této rubrice nacházejí, ale slova o lásce. Nejedná se přímo o báseň, jde o písmenka, která se nějakým způsobem potřebovala dostat ven z mé hlavy. Neovlivním, zda budou pomotaná či ne, ale mohu jim dovolit ven se dostat. Však on už bude vědět.

Čtyřnohý kamarád

18. prosince 2016 v 9:39 | ra.innie
Po nějaké době je tu zase příspěvek do rubriky básní. Tématem tohoto týdne je Zvíře v srdci člověka. V srpnu se tu na blogu objevil článek s názvem První vzpomínka na chlupatý uzlíček. Fotky a povídání o mém pejskovi se vám líbilo. Dnes tedy opět na téma psího srdce.

Město v oblacích

26. října 2016 v 18:29 | ra.innie
Tématem tohoto týdne je Svět je jen naší představou. Okamžitě mi vyplula myšlenka na tuhle báseň. Na moje Město v oblacích. Proč ten název? Protože mívám dny špatných nálad, kdy bych chtěla mít svůj vlastní svět. Vlastní svět, ve kterém bych byla jen já. Jen já se svými problémy a starostmi. Měla bych tak pocit, že nikoho neotravuji a nikomu nezpříjemňuji život. Mít vlastní Město v oblacích je tak představa mého vlastního světa. Dnes se o něj s vámi podělím.

Ztracen

17. srpna 2016 v 18:59 | ra.innie
Nepamatuji si, kolik přesně mi bylo, když vznikala slova v téhle básničce. S největší pravděpodobností se psal, tuším, rok 2010 či 2011. Jediné, co musím říct je, že tahle byla má první. Nebo spíše první, která víceméně dávala trochu smysl. Alespoň tedy mě.
 
 

Reklama