Pocit tygří svobody

21. října 2016 v 20:19 | ra.innie |  snová
Jednoho nedělního rána jsem stála se svým otcem u střešního okna ve svém pokoji a společně jsme hleděli na zahradu. Byla plná slunečních paprsků. Stromy se pyšnily zelenou barvou a obloha byla blankytně modrá. Tu a tam se objevil malý bílý mráček. Hlavu jsem měla čistou a bez myšlenek.


Užívala jsem si pocit, že nemusím na nic myslet a při tom jsem hladila tygří mládě, které otec držel v náručí. Uklidňovala jsem ho, že je jeho maminka na blízku. Po pár chvílích jsem si všimla, že k nám hrdá matka zrovna kráčí. Tygřice ladně prošla přes práh mého pokoje až k nám. Bylo zvláštní cítit na sobě pohled tak nádherného a vznešeného zvířete. Její zrak se začal upírat po místnosti. Je jasné, že hledala svou smečku. Můj otec její tázavé pohledy také zpozoroval.

"Kde je zbytek její rodiny?" zeptal se.

"Nevím. Vždyť tady někde byli," odpověděla jsem a vydala se do dalších místností našeho domu, abych zbylé tygry našla.

Byla jsem si naprosto jistá, že ještě před několika okamžiky tu všechna zvířata byla. Postupně jsem prošla všechny místnosti v domě, ale po tygrech jakoby se slehla zem. Nebyli nikde k nalezení. Smutně jsem se vrátila do svého pokoje.

"Nikde jsem je nenašla, tati. Musejí být někde venku," řekla jsem tichým hlasem a opět položila svou ruku na tygří mládě.


Otec neodpověděl.

Mlčky a bez jediného vzájemného pohledu na sebe, jsme stáli jeden vedle druhého, stále zahleděni na zahradu. Soustředila jsem se na drobečka, kterého otec pořád svíral v náručí. Snažila jsem se z něho načerpat pozitivní energii a novou sílu. Mládě jakoby se k mé ruce lísalo. Vzhlíželo na mě velkýma šedýma očima. Jeho pohled byl hluboký, jakoby mi chtělo něco říct.

"Podívej, támhle jsou."

A skutečně. Vzadu na zahradě, na hromadě dříví, ležel zbytek tygří rodinky. Tygři dospělí i ti malincí. Pohled na ně byl vskutku úžasný. Představovala jsem si, jak patřím k nim do smečky a společně s nimi si užívám ten pocit, že jsem něčeho součástí. Přála jsem si být součástí něčeho většího. Při myšlence na svobodu se však přede mnou vše rozplynulo. Tygří rodina se mi vzdalovala i mládě v otcově náručí bylo pryč. Obraz se zamlžil, jakoby mi před očima plula velká spousta mraků.

Probudila jsem se. Je zvláštní, že se mi dnes nezdálo nic bláznivého jako vždycky, pomyslela jsem si. Proč v mém snu figuroval můj otec, skupina tygrů a mládě s matkou? Proč jsme stáli u mě v pokoji a proč jsem chtěla zažít pocit svobody? Škoda, že mi na tyhle otázky nedokáže nikdo odpovědět. Alespoň jednou bych chtěla znát odpovědi na své sny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Inkognito | Web | 7. listopadu 2016 v 4:47 | Reagovat

Tohle bych si predstavil i jako zfilmovane. Moc hezke, jojo :)

2 ra.innie | E-mail | Web | 8. listopadu 2016 v 8:08 | Reagovat

[1]: To by bylo opravdu zajímavé. Ovšem přidala bych k tomu ještě další příběhy. Díky :)

3 Marka | Web | 12. prosince 2016 v 22:07 | Reagovat

Moc hezky napsáno - mě se naposledy zdálo, že mě zhulil vlastní otec, přitom je proti trávě stejně jako já :D no každopádně skoro jak kdyby tenhle článek narážel na můj blog :)
chápu :) mě vaření taky nebaví ... cítím to stejně :) tělocvik... ach a ke všemu matiku jsem si dala jako nepovinně volitelnou, že mi vylepší známku ... ještě mi ji zhoršila :D

4 ra.innie | E-mail | Web | 13. prosince 2016 v 16:32 | Reagovat

[3]: Díky, jsem ráda, že se ti mé vyprávění líbilo. Koukám, že i ty máš velmi zajímavé sny. Zkus o nich také někdy napsat ;) S matikou je to těžké. Někteří nejsme zkrátka povolaní a nemáme talent na tento předmět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama