Říjen 2016

Město v oblacích

26. října 2016 v 18:29 | ra.innie |  básní
Tématem tohoto týdne je Svět je jen naší představou. Okamžitě mi vyplula myšlenka na tuhle báseň. Na moje Město v oblacích. Proč ten název? Protože mívám dny špatných nálad, kdy bych chtěla mít svůj vlastní svět. Vlastní svět, ve kterém bych byla jen já. Jen já se svými problémy a starostmi. Měla bych tak pocit, že nikoho neotravuji a nikomu nezpříjemňuji život. Mít vlastní Město v oblacích je tak představa mého vlastního světa. Dnes se o něj s vámi podělím.

Pocit tygří svobody

21. října 2016 v 20:19 | ra.innie |  snová
Jednoho nedělního rána jsem stála se svým otcem u střešního okna ve svém pokoji a společně jsme hleděli na zahradu. Byla plná slunečních paprsků. Stromy se pyšnily zelenou barvou a obloha byla blankytně modrá. Tu a tam se objevil malý bílý mráček. Hlavu jsem měla čistou a bez myšlenek.

Nepříliš radostný zážitek

11. října 2016 v 15:59 | ra.innie |  ona
Můj čas se přiblížil. Telefon ukazuje středu devátého prosince ráno. Je to tu. Vstávala jsem pomalu, nikam jsem nespěchala. To ráno bylo přece jako každé jiné, nic zvláštního. Kolem deváté hodiny jsem si připravila kufr a dávala do něj vše potřebné. Ručník, župan, nabíječky ke všem zařízením, zkrátka vše potřebné pro to, co člověk potřebuje, když někde nocuje. Vnitřně jsem byla vyrovnaná, jen jsem nevěděla, do čeho jdu. Ten zvláštní pocit z neznámého. Přiblížila se dvanáctá hodina a já vyrazila. Směr byl jasný, městská hromadná doprava.

Když ti padne auto na strom a ty při tom žehlíš nádobí

8. října 2016 v 18:39 | ra.innie |  oběžník
Tak přesně těmito slovy by se dal popsat můj podzim. Podzim, na který jsem se těšila, protože jsem člověk, který s létem příliš nesympatizuje. Tedy sympatizoval by, kdyby se s letními měsíci kamarádila i jeho alergie na sluníčko. To se ovšem neděje, tudíž mým nejoblíbenějším obdobím je podzim a po něm zima. Ano, patřím do té skupiny lidí, kteří mají raději chlad než tropické teploty.

Strach je velký tlumočník

2. října 2016 v 18:49 | ra.innie |  na téma
Ten, kdo říká, že se ničeho nikdy nebál a byl vždy statečný, lže. Každý z nás se už někdy něčeho bál a měl strach, ať už to bylo kvůli práci, příliš vysoké věži, kterou měl navštívit, či těžké písemky z matematiky ve škole. Strach je jedna z lidských emocí, která patří ke každodennímu životu člověka. Pocit, který zažíváme, když se vrháme do nových věcí a nevíme, co všechno budou obnášet. Strach bývá často spojen s neznámým a neprozkoumaným.