Oblíbená motta a životní hesla

30. září 2016 v 12:59 | ra.innie |  životní
Nikdy jsem nebyla ten typ člověka, který by motta a citáty sbíral nebo dokonce vyhledával. Životní cesta a to, co mě na ní potkalo, se sešlo jedno s druhým a postupem času mou cestu několik citátu, jak to říct, doplnilo.


Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.

Zvláštní. V době, když jsme připravovali maturitní ples, se řešilo, co se bude u každého ze spolužáků při nástupu číst. Rozhodnutí bylo jasné. Jedna z věcí, které se o nás měli přítomní dozvědět, byl právě citát. Náš oblíbený citát. Citát, který nás nějakým způsobem vystihuje. Vím, jsou to čtyři roky, ale dodnes sama nevím, proč jsem zvolila právě tento. Ano, je z úst jednoho zpěváka. Možná právě jeho povaha a to, jakým způsobem nahlížel na svět, mě přesvědčilo. Nikdy jsem nebyla optimista a jeho myšlení mi vždy přišlo nějakým způsobem sympatické. Jeden citát, který nás vystihuje. Myslím, že jsem vybrala přesně ten pravý.

Člověk by měl být sám sobě originálem, protože nikde po světě nechodí jeho kopie.

Tato slova jsou z mé hlavy. Věta přibližně tři roky stará popisovala můj svět v dobách po střední. Konečně jsem se našla a pochopila sama sebe. Tak dlouho mi trvalo, než jsem sama přišla na to, jaká opravdu jsem. Slova, která v této větě stojí, naprosto přesně odpovídají tomu, jak jsem se v té době cítila. Naprosto přesně vyjadřují mé tehdejší myšlenky. No a nějak se stalo, že mě tato slova provázejí dodnes. Troufám si říct, ba jsem si naprosto jistá, že mě ještě dlouho provázet budou.

Plaveš-li proti proudu, počítej s vlnobitím.

Tuhle větu jsem jednoho dne našla na internetu. Data v kalendáři odpovídala prázdninám před vysokou. Ač jsem podobné věci nevyhledávala, zapsala jsem si větu do zápisníku. Ke konci prvního ročníku na vysoké jsem přišla na to, co písmena ve větě vyjadřují a co je jejich podstatou. Po roce na nové škole a v novém městě jsem pochopila, jak to v takovém světě chodí. Myslím tím zejména lidi, kteří se po akademické půdě pohybují. Přesně v těchto vodách platí jak vy na lidi, tak oni na vás. O spolužácích to platí naprosto přesně.

Raději riskuj všechno, než abys neměl nic.

Krátké a pravdivé. Alespoň já jsem si tato slova na vlastní kůži vyzkoušela. Zkoušková období, která mě na vysoké škole potkala a která mě ještě čekají, mě naučila jednomu. Běž a dej do toho všechno. Vždycky zkouška nedopadla dobře, ale někdy při mně štěstí stálo a drželo mě za ruku. Proč? Protože jsem v tu chvíli věřila. Věřila jsem přesně na tuhle větu.

Člověk by si měl určit, kterým směrem má jít, ale není důležité, aby došel do cíle, protože mnohem důležitější než cíl, je ta cesta.

Přesně. Tohle potvrzuje všechno. Nejde jen o to, jaká rozhodnutí v životě uděláte či neuděláte. Nejde o situace, které budete nebo nebudete řešit. Jde o to, co a zejména kdo vás na vaší cestě potká. Není podstatné, zda vše dopadne dobře. Důležité je přeci to, že se to děje. Vždycky jsem věřila tomu, že se věci dějí z určitých důvodů a že musejí nějak dopadnout. Proč? Není to zbytečné? Dnes už to vím. Popsala bych svět přesně slovy, která v tomto citátu stojí.

A jaká jsou vaše oblíbená motta? Podělte se o ně a o jejich příběh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn | Web | 30. září 2016 v 21:19 | Reagovat

Já si sice myslím, že každý by měl přijmout sám sebe, být na sebe hrdý, milovat se a snažit se najít si vlastní styl a ne jen tupě kopírovat okolí - ať jde o cokoliv ... na druhou stranu jsem přesvědčená, že po světě opravdu chodí naše kopie. Podle mě je zkrátka nemožné, aby se nenašel vůbec nikdo, kdo by měl rád stejnou hudbu, stejné barvy, stejný make-up, stejné filmy, seriály, stejnou kávu, čaje, přitahoval ho stejný typ holek/kluků, měl stejné nebo podobné názory na politiku ... nevím,  několikrát jsem totiž zkoumala okolí a došla k závěru,  že lidé, kteří jsou si podobní vzhledově, mají často i stejné názory a záliby. Nemluvě o nějakém stylu oblíkání. Takže nikdo vlastně není originál, ale je fajn, když se každý vnímá jako originál, přistupuje k sobě tak a má se o to radši. - to k těm prvním dvěma citátům: :D
Se zbytke naprosto souhlasím a zatím jsem si taky mnohé z toho ozkoušela na vlastní kůži. :)
Pěkný výběr a je fajn, že ke každému, nebo alespoň většině máš takovýhle nějaký osobní vztah. Jako třeba maturák :) My se třeba rozhodli, že nechceme,a by o nás cokoliv četli a půjdeme jen za doprovodu hudby, neboť všechna ta fakta jako citáty, oblíbené  filmy, zvířátka, přání zaměstnání atd. nám přišly trapné.

2 Kelly1455 | 1. října 2016 v 9:45 | Reagovat

Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi!

Tak tak čistá pravda

3 Mirenia | Web | 1. října 2016 v 20:41 | Reagovat

Všechny tyhle motta znám a vím, že je v nich určitá hloubka. Pokaždé mě potěší když to od někoho slyším. S tím posledním mottem naprosto souhlasím. Cesta je vždy důležitější než konečný cíl. Cesta k tomu cíli je vždy lepší a víc si z ní pamatujeme.
Já mám teda hodně ráda tohle životní heslo: "Žij každý den, jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život." To je podle mě opravdu hluboké a pravdivé :-)

4 Anett | E-mail | Web | 1. října 2016 v 22:59 | Reagovat

Taky jsem nebyla nikdy příliš citátová, ale poslední rok se to nějak změnilo. Mám ráda několik citátů a motta. „Člověk bez smíchu je jako strom bez květu.“
– Osho "Jsou city, které se nedají jinak vyjádřit než mlčením." ;)
F. Petrarca a poslední: Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata. ;)

5 ra.innie | E-mail | Web | 2. října 2016 v 13:18 | Reagovat

[1]: Přesně tak jsem to myslela, že je důležité, aby se člověk jako originál bral, protože si pak nebude připadat méněcenný, alespoň tedy tak to platí u mě. Samozřejmě jsem to nemyslela tak, že každý poslouchá jinou hudbu, každý se jinak obléká. To vůbec ne. Pokud by to záleželo jen na mě, na maturáku bychom také nic neměli, nic by o nás nečetli, ovšem nebyla jsem ve třídě sama.

[3]: Právě. Jenže mnozí si to neuvědomují a jen se ženou za svým cílem. Co se stane, až za svým cílem dojdou, budou se hnát za dalším. Je důležité si cestu uvědomit.

[4]: Zajímavé citáty. Rozhodně mě oslovil ten druhý a nemohu jinak než souhlasit :)

6 stuprum | Web | 2. října 2016 v 16:05 | Reagovat

Můj cíl je oženit se s dědičkou hotelového impéria. :)

7 ra.innie | E-mail | Web | 2. října 2016 v 18:42 | Reagovat

[6]: Zajímavé přání. Přeji tedy, aby se osud pousmál a přání vyšlo.

8 Deni | Web | 3. října 2016 v 13:06 | Reagovat

Většinu znám a souhlasím s nimi :) líbí se mi ten citát s vlnobitím, ten jsem neznala.
Je trošku smutné, jak se všichni v téhle době ženou za čímsi, co je "in", protože to tak zkrátka společnost má. A občas se to stane i mně a pak se najednou zastavím a říkám si "proč to proboha dělám?! vždyť vlastně ani nechci."

9 ra.innie | E-mail | Web | 8. října 2016 v 11:23 | Reagovat

[8]: Souhlasím. Občas se lidé opravdu ženou za tím, co společnost ukazuje a diktuje. Někteří si to neuvědomují a ženou se za trendy. Je to tak..

10 pihovatá vopice | 9. října 2016 v 16:35 | Reagovat

Ten přechod na jinou školu si pamatuju od své dcery. Když nastoupila  ze základky na gymnázium a bylo to opravdu krušné, než si zvykla na jiný řád.

No i já se ale ve svém věku bojím, jednak nemocí a hlavně i o budoucnost dětí a vnoučat, zvlášť v téhle divné době, kdy se upřednostňují imigranti.

11 ra.innie | E-mail | Web | 9. října 2016 v 20:30 | Reagovat

[10]: Přechod na jinou školu už mám nějaký ten rok za sebou a s tou změnou jsem se tehdy sžila celkem rychle. Je to tak, dnes se upřednostňují jiné hodnoty a 'jiní'. Souhlasím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama